|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Psychologicky věrná implementace dlouhodobé paměti vhodná pro konekcionistické systémy
Milota, Martin ; Horáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bálek, Martin (oponent)
V posledních desetiletích výrazně vzrostl význam a sofistikovanost konekcionistických systémů. Jejich aplikace jsou nesčetné - od rozpoznávání ob- razu, přes data mining, až k robotice, a dál. Součástí práce je rozbor běžně po- užívaných způsobů distribuované reprezentace dat vhodné pro konekcionistické systémy, dále návrh rozšíření a experimenty s ním. Cílem je navrhnutí a im- plementace modelu dlouhodobé paměti extenzivně využívající zmíněné rozšíření, jejíž model je založen na jedné z nejrozšířenějších psychologických teorií fungování lidské dlouhodobé paměti.
|
|
|
Long-range cross-correlations: Tests, estimators and applications
Krištoufek, Ladislav ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Di Matteo, Tiziana (oponent) ; Peng Liu, Rui (oponent) ; Onali, Enrico (oponent)
Hlavní motivací dizertační práce je navrhnout základní rámec pro analýzu dlouhé paměti v křížových korelacích v co nejobecnější podobě. Přes definici procesů s dlouhou pamětí v křížových korelacích jako sdruženě stacionárních s asymptoticky mocninně klesající funkcí křízových korelací ukazujeme, že tato definice implikuje v počatku divergentní křízové spektrum a mocninný zákon kovariancí parciálních sum křížově persistentních procesů. V kapitole 2 popisu- jeme tyto a další definice a věty společně s potřebnými důkazy. Kapitola 3 zavádí několik procesů, které lze popsat jako procesy s dlouhočasovanými křížovými korelacemi. Kromě případů, kdy je parametr dvourozměrné dlouhé paměti průměrem parametrů jednotlivých procesů, také zavádíme nový typ procesu, který nazýváme jako smíšenně-korelované ARFIMA procesy, u kterých lze manipulovat parametry paměti nejen u jednotlivých procesů, ale i u křížové paměti. Kapitola 4 diskutuje testy na přítomnost dlouhé paměti v křížových korelacích. Zavádíme tři nové testy a srovnáváme je s již existujícím testem a na základě Monte Carlo simulací ukazujeme, že nové testy silně dominují již existující test. V kapitole 5 pokrýváme odhady...
|
|
|
Long-term memory detection with bootstrapping techniques: empirical analysis
Albert, Branislav ; Krištoufek, Ladislav (vedoucí práce) ; Avdulaj, Krenar (oponent)
Časová rada má dlhú pamäť ak jej autokorelačná funkcia nie je absolútne konvergentná. Prítomnosť dlhej pamäte v časovej rade má dôležité následky pre konzistentnosť niekoľkých estimátorov z oblasti časových rad a pre predpovedanie. V tejto práci prezentujeme ucelený prehľad modelov časových rad nevyhnutných pre štúdium dlhej pamäte a následne sa zameriavame na množstvo parametrických a semiparametrických estimátorov dlhej pamäte. V Monte Carlo štúdii porovnávame pravdepodobnosť chyby prvého typu a silu štyroch estimátorov, menovite R/S, DFA, GPH a metóde založenej na Waveletoch, pre asymptoticky normálne rozdelenie estimátorov a rozdelenia získané pomocou metódy moving block bootstrap. Zisťujeme, že moving block bootstrap dokáže zlepšiť pravdepodobnosť chyby prvého typu u estimátora R/S. Vo všeobecnosti však moving block bootstrap neprináša uspokojivé výsledky. Estimátory GPH a Wavelet ponúkajú najspoľahlivejšie asymptotické intervaly spoľahlivosti.
|
|
|
Once bitten twice shy: longterm behavioural changes caused by trapping experience in willow warblers Phylloscopus trochilus
LINHART, Pavel
In this study, we provide an evidence that willow warblers captured into mist nets by using conspecific male playback avoided the playback and the mist net on future capture attempt. Whether the subsequent capture attempt was carried out within a same breeding season or in a following breeding season, the results were very similar suggesting that the situation is very strongly memorized by willow warblers. Such a behavioural changes leading to "trap shyness" could potentially affect population dynamics estimates and behavioural data based on playback captures or playback provocation in willow warblers but very likely in many other species as well.
|
host ::
RSS.